Jde o komplex mělkých jam (hloubky 10-30 metrů) a štol započatých již roku 1824, které se časem přesouvaly v terénu. Těžařem byli Clam-Martinicové.

Původní dispozice byly čtyři jámy a jedna štola, později se jejich počet rozrostl na deset (1846), ještě později klesl na osm (1852). Důl to byl na svou dobu velký s vlastními zděnými budovami (mimo cechovny i např. kuchyně!), samozřejmostí bylparní stroj. Roku1854 však již byl zastaven.

Smečenskou vrchnost měl zde k dolování, v rozsahu do té doby nevídaném, přesvědčit vrchní úřední smečenského panstvíMatyáš Michael Danielis. V počátcích zde měl údajně dozorovat pozdější kladenský děkan Kašpar Valentin Weininger. Následně, roce1816, již zasahuje smečenský hormistr justiciár Jan. N. Ochsenbauer – v roce 1824 měl důl již čtyři šachtice v hloubkách 4,5 a 6,5 a 8,5 a 11 láter. 

V roce 1834 měl dle výkazu horní substituce (tehdy ještě podle dominia) smečenské 10 celých a 5/8 velkých důlních měr a těžil uhlí z hloubky 14 láter (do 30 metrů). Osazenstvo čítalo: 1 vrchního důlního lezce, 1 cimrhajra, 4 hajry, 5 lérhajrů, 15 fedráků.

V těchto místech je také zaznamenáno nafárání rozsáhlých stařin dolem Luisa. Údajně mělo jít o 32 tříd (těžních chodeb)mířících k severu. Pramen však zmiňuje šachtu „Kréta“. Je možné, že Leopold měl takovou lidovou přezdívku, protože něco podobného se stalu pcherskému Theodoru.

Teď trochu guláše: ČGS důl umisťuje jižně od Luisy. Naproti tomu DUnK a mé další podklady líčí pozici Leopoldu jako „na vršku u Slaného při východní hranici katastru – severněod Krkavčího mlýna. Vypadá to, že se tentokrát mýlí ČGS… Tady jsou mapy císařského mapování – posuďte sami:

 http://malodoly.rajce.idnes.cz/STUDNEVES_-_VOJENSKA_MAPOVANI

MÁTE LEPŠÍ? VÍTE VÍC? REAGUJTE NA:  malodoly@seznam.cz