Nové Strašecí
Dole jsou odkazy k jednotlivým lokalitám!
TAK TROCHU „TELECÍ“ JE TO NAŠE STRAŠECÍ
… s novostrašeckými uhelnými doly je to slabé – nějaké doly tu sice byly, ale s ohledem na zdejší geologický vývin permokarbonu se jednalo o doly lupkové. Lupek je žáruvzdorný jílovec zhruba stejného stáří jako uhlí těžené v okolí a těžil se nejdříve na prvorepublikových štolách a posléze zdejším moderním dole „Hořkovec„.
Prvorepublikové lupkové štoly byly zakládány v prostoru nad starým, později zbouraným, Pecínovem. Je zde však poměrně velké zmatení pojmů. Místní štoly po sobě často přebíraly jména a tak postupně existovaly dvě štoly „Marjánka„, dvě štoly „Pecínov“ a nakonec najednou i dvě štoly „Hořkovec„. Navíc tu měl být i jeden blíže nelokalizovaný důl „Antonie„. Ale to v literatuře popletli, zaměnili město a okres (Strašecí bývalo okresem). Takže Antonie ležela zcela jinde. Literatura pak dokonce motá těžbu u vily „Márinka“ s „Marjánkou“. Uff!
Takže vlastně uhlí na katastru města těžil pouze nedaleký důl „Anna“ a to zhruba až od roku 1922, protože od tohoto data je výtěžek z jeho „výdělkové daně“ dělen na kvótu rynholeckou a na kvótu strašeckou. Roku 1928 pak proběhlo jednání strašeckých na báňském úřadě ve Slaném, kde byli přítomni jednání o propůjčení dolového pole „Žofie III a IV„. Uhlí ale světlo denní spatřilo až u Rynholce, takže to se vlastně nepočítá.
Z roku 1865 je ale zachycen incident uhelného těžaře pana Grubeho s představiteli města, který byl způsoben jeho prospektorskou činností v městských lesích. Mnoho toho asi nenašel, protože to je zatím jediná a poslední zmínka o uhlokopech ve Strašecí.
MÁTE LEPŠÍ? VÍTE VÍC? REAGUJTE NA: malodoly@seznam.cz
