„Mladej, skoč na kříž a řekni štajgrovi, ať nám po fedrákovi pošle dva hunty pilochů, že máme na figuře pešuňk a páry nám tu jedou po zoulu šejdrem!“    (rozumíte-li, nečtěte dál)

Horníci pro své nástroje, pracovní postupy a činnosti užívali své, pro laika často nesrozumitelné, výrazy. Mnoho slov specifického významu se do jejich mluvy dostalo prostřednictvím odborníků pocházejících odjinud, z cizích dolů. Není vůbec nevysvětlitelné, že to byli už od dob středověku němečtí horníci. To vše bylo ještě umocněno rakouskou nadvládou v českých zemích na začátku 18.století, kdy těžba uhlí v našich končinách začala. Počeštělé německé nebo rakouské výrazy snadno identifikujete.

ABLEZ – čas při střídání směn

BAČKORA – rozšiřující podložka pod stojky

BREMZ – též PREMS – svážná chodba, překop

CAJKY – věci rozličné

CECH – místnost pro mužstvo před sfáráním

CIMRUŇK – výdřeva v dole

DOLOVINA – dříví pro stavbu dř.výztuže

DOMÁK – uhlí pro osobní potřebu

DVEŘEJ – výdřeva (2 nohy a stropnice)

FAJSL – kladivo

FÁL – dřevěná krajina (skrojek metr.polena)

FÁLUŇK – pažení

FÁRT – žebřík

FEDRÁK – odbíhač, pomocník havíře

FIGURA – důlní pracoviště

FLEC – uhelná sloj

FORHONT – k ruce (na forhontě – při ruce)

FOROTA – zásoba rubaniny

FOŠNA – tlusté prkno

FUKA – škvíra

GRÁBL – odvodňovací stružka, též VOSRCAJK

GRACKA – škrabka

HAJR – havíř, razič

HALDA – odval hlušiny

HAŠPLE – vrátek

HAŠPLÍŘ – vrátkař

HAVÍŘ – rubač, lamač

HLUŠINA – odpadní hornina

HALDAŘ – dělník na odvalu

HRÁŇ – uzavírací hranice dřeva

HUNT – důlní vozík

HUPCUK – řetězový kladkostroj

CHODBA – důlní dílo v ložisku (uhlí)

KAHANEC – havířská lampa

KARBITKA – karbidová lampa

KATR – dveře, mříž, síto, pila

(K)DYNK – odebírka prací štajgrem

KLANDR – zábradlí

KLANIČÁK – vůz s klanicemi (bočními opěrkami)

KOPNA – dveřejová stropnice

KOZÍ DAŇ – úplatek havíře štajgrovi za lepší figuru

KRAC(LE) – hráblo, škrabka, motyka

KRAJČÁK – motyka zkovaná do špice

KUTACÍ – průzkumný

KVERŠLÁG – větrní příčná chodba, překop, důlní dílo v hlušině

LÉRA – míra, měřidlo, též ŠPÉRMÁS

LICNA – pramen lana

LUNT – doutnák, zápalná šňůra

LUTNA – větrací potrubí

MAGACÍN – sklad, skladiště

MAJZLÍK – nástroj sekáč

MARKŠAJDR – důlní měřič

ÓBRŠTAJGR – vedoucí úseku dolu

OBVAL – halda hlušiny obklopující ústí šachtice

OHLUBEŇ – ústí jámy na povrch

OKOV – těžební nádoba na vrátku

ORT – čelba, předek chodby nebo překopu

PÁR – dveřej, dřevěná výztuž

PERKA – hlušiny

PEŠUŇK – svah, úklon

PILÍŘ – uhelný blok

PILOCH – důlek pro usazení stojky

PÍN(Ě) –poval, část lezního oddělení oddělující fárty

PINKA – propadlina stařin na povrch, německy ePinge

PLENĚNÍ – odstraňování výztuže z vyrubaných prostor

POČVA – zoul, podlaha důlního díla

PODRAŽEC – pomocná stojka pod pod stropnicí

PÓR – nástroj vrták

PORYCHTUŇK – složitější zařízení

POVAL – pracovní plošina (též píně)

PRASEČÁK – přizvedávací pákové zařízení

PROPLÁSTEK – vrstva jaloviny v uhlí

PRŮCH – stařina, zával

PRŮVAL – náhlé zavodnění ze stařin

PŘEKOP – důlní dílo ražené v hlušině

RABOVÁNÍ – plenění výztuže

RADVANEC – přepravní (těžební) kolečko

RÝGL – rozpěra

SENGL(E) – směrové značky směru ražby

SFÁRAT – vydat se do podzemí dolu

SIGNÁLKA – slabá stojka pro signalizaci poklesu nadloží

SKOK – přehoz, shoz, geologické porucha

SICHROVKA – lampa ukazující kvalitu vzduchu

SLEDNÁ – chodba ražená ve směru sloje

SRDCOVKA – lopata uhelka

STAŘINA – staré, opuštěné důlní dílo, často zavalené

SVĚTLÍK – větrací šachtice (na den)

ŠACHTA – svislé otvírkové důlní dílo

ŠAJBA – lanovnice, řemenice (navíjecí kotouč)

ŠALUŇK – bednění, ohražení

ŠÍNA – kolejnice (bývala i dřevěná)

ŠINÁGL – kolejový hřebík

ŠOUR – výkruž ve stojce pro stropnici

ŠPIC(E), ŠPIČÁK – hrot, motyka s hrotem

ŠPIRÁM – mezera mezi kolejnicemi

ŠPRINGL – příčel žebříku (fártu)

ŠPŮRY – průvodnice klece v jámě

ŠTREKA – chodba, překop

ŠTÁDLO – skříň na nářadí

ŠTÁCH – kolejový pražec („šinágl ob štách“)

ŠTAJGR – důlní dozorce

ŠTOLA – vodorovné až úklonné otvírkové důlní dílo

ŠTRAJCHEM – vodorovně

ŠTREJCHEM – nakřivo

ŠTŮS – bok chodby, rubání

ŠŮBR – dvířka, uzávěr

ŠUPÁK – naražeč vozů do klece

TUDLÍK – krátká dřevěná stojka v nízké sloji

ÚPADNÍ – mířící dolů (opak: dovrchní)

VANDRÁK – protivážný vozík ve svážné

VANT – velký balvan (hranatý – „rakve“)

VERCAJK – nářadí

VETRŠÍD (VETRŠAJDA) – podélně pažená chodba pro ovětrání ortu

VĚTROVAT – zpevňovat

ZARÁŽKA – začátek nového důlního díla

ZÁTYŇ – místo za náražím u jámy

ZDAŘ BŮH – hornický pozdrav

ZHLAVÍ – vršek svážné nebo úpadní

ZOUL – počva, podlaha, dno, spodek

ŽUMP (ÍK) – vodní jímka, tůň

ŽÁBA – vozík ve svážné přetahovaný protiváhou VANDRÁKA